Cestovní Václavák

Včera jsem byl kromě jiného v kině na Broadwayi. Dostal jsem se tam asi v osm večer (u vás už bylo „dnes“ 2 ráno) na konci svého poznávacího putování. Zajímavá zkušenost.

Původně jsem jen zkoumal, jestli tam nemají záchod, protože ten v McDonald's v Čínské čtvrti byl vážně odporný. Měli ho však samozřejmě až u kinosálů stejně jako u nás. Když už jsem tam ale tak stál a nohy mě bolely, rozhodl jsem se, že se zajdu podívat na nějaký přijatelný film vysílaný co nejdřív. Volba padla na nový snímek Ocean's 13, který měl začínat za 10 minut.

Film celkem ušel, teď ale k tomu podstatnému – čím se kino v USA liší od našich kin. Hlavní rozdíly jsem pro tentokrát našel čtyři:

1. Lístek jsem si nekoupil u přepážky, ale v šikovném automatu. Tři kliknutí, rychle strčit a vysunout platební kartu a bylo hotovo. Žádná fronta, žádné zbytečné prodlevy. Stál 11 dolarů a stál za to.
2. Na lístku není napsané místo. Pokud se tedy nepletu, funguje tu systém sezení „Kdo dřív přijde, ten dřív mele.“ U nás by se lidi možná poprali, protože je občas vidím hádat se i s předem určenými sedadly, tady jsem ale nezaznamenal jediný problém. Jak to funguje, když chce dvojice sedět vedle sebe a přijde pozdě, nevím. Mimochodem, já skončil ve druhé řadě u plátna, ale viděl jsem dobře (však jsem taky nemusel číst titulky, protože tam žádné nebyly) a sedačka byla pohodlnější než u nás. Taková houpací.
3. Američané si kupují tunové balení popcornů. Asi se to dalo čekat, ale stejně mi to vyrazilo dech. Takové balení, jaké tu označují za malé, by u nás jedli ztěží dva lidé. Což o to, v kině bych to ještě pochopil, ale podobnou scénu jsem viděl už dopoledne v akváriu na Coney Islandu. Dobrá ukázka konzumu, vidět Američany, jak se cpou popcornem a koukají u toho na mrože a žraloky v přilehlém akváriu.
4. Lidé v kině tleskají, když se hrdinům něco podaří nebo se na plátně objeví kvalitní vtípek. Někdy zatleská jen jeden člověk, jindy skoro celý sál. Obecně i v kině lidé víc projevují emoce než třeba u nás a zdá se, že to nikomu nevadí. Mně taky ne.

Po filmu jsem se prošel dál po Broadwayi, navštívil Union a Times Square a vůbec nasával atmosféru procházkou přes nějakých 50 ulic. Řeknu vám, už předchozí večery to stálo za to, ale to, co se tu děje v pátek, jsem ještě nezažil.

Ulice jsou i o půlnoci plné lidí, na Times Square je díky reklamám a neonům světla jak ve dne a vůbec to tu pulzuje životem. I teď v půl druhé ráno mi za oknem duní hlasitá hudba a slyším halasné hispánce oslavovat nadcházející víkend. Při cestě večerním New Yorkem jsem potkal například tanečníky break-dance se spoustou přihlížejících diváků, sličné vykladačky z karet (nejspíš nějaké studentky, co si takhle přivydělávají), které jsem musel asi třikrát odmítnout než pochopily, že na tohle opravdu nevěřím, nebo spanilou jízdu cyklistů zabírající celou čtyřproudovou silnici.

Tenhle spot bych uzavřel tím, že New York je svět sám pro sebe a kdybych měl popsat všechno, co mě tu každou chvíli zaujme, musel bych chodit ven jen každý sudý den a ty liché věnovat psaní. Spoustu témat už mám koneckonců v zásobě, takže: STAY TUNED!