Navigace v USA
Pokud jste sem přišli v domnění, že budu psát o navigacích do auta a podobných GPS systémech nebo navigaci na amerických webových stránkách, musím vás zklamat. Rád bych utrousil pár slov o „kamenné“ navigaci tady v Americe – tedy nejrůznějších cedulích, tabulkách a značkách.
Všechny tyhle prvky usnadňující orientaci tu totiž mají hodně promakané. Bez nadsázky musím říct, že jsem ještě v žádné zemi tak zvládnutou navigaci nezažil. Pojďme si ukázat pár příkladů:
- Přijedu metrem na stanici, která má být navázaná na autobusový terminál. Odsud mě má speciální autobus dopravit na letiště. Nejen, že všude, kam se podívám, vidím směrovky s nápisem, kde se prodávají jízdenky a odkud se pak odjíždí, ale především jsou šikovná upozornění ve všech slepých uličkách. Když si tedy některé směrující tabulky nevšimnete, určitě si už všimnete, že jdete blbě.
- Kamkoliv jdete na prohlídku (třeba Empire State Building nebo Socha Svobody), nemáte možnost se splést. Stačí vlézt správným vchodem dovnitř a odsud vás i sebekomplikovanějším prostorem vede jediná cesta. Všude opět tabulky, provazové zábrany a na místech, kde hrozí byť jen půlprocentní možnost, že by si někdo nemusel být jistý správnou cestou, stojí černoch, který vás s úsměvem nasměruje.
- Princip jednoduché orientace je do důsledku zachovaný i na silnicích. Místo desítek značek rozmanitých tvarů a barev je v USA maximálně tucet „tvarových“ značek (upřímně, dokonce si teď nevybavuji ani jednu) a na všech ostatních je prostě napsané, co máte, nemáte a můžete dělat. Jednosměrka je One way, když se někde nesmí parkovat, máte tam napsané např. No standing anytime apod. Jednoduché.
Když jsme u navigace, na vysoké úrovni je tu i tzv. Customer Service, neboli služby zákazníkům. O tom ale zase někdy příště.
Nakonec bych vás rád upozornil, že ani sebelepší navigace vám nebude nic platná, když se ráno v den odletu na druhý konec USA vydáte na špatné letiště, zjistíte to až v autobuse vjíždějícím na parkoviště (v Newarku), rychle si vezmete taxíka, který vás stojí nějakých $104, což je celá vaše zbývající hotovost, ten vás přiveze na JFK, kde vám už ale nechecknou zavazadla, protože jste tu dvě minuty poté, co zavřeli gate. To pak musíte na překlimatizovaném letišti čekat dalších šest hodin na následující let, jíst ďábelsky mastnou pizzu a kafe s koblihou u Dunkin' Donuts.
Mně se výše uvedené naštěstí rozhodně nestalo.
Ještě, že tu mají WiFi on-demand za $7.95 na 24 hodin od Boeingu…
Ještě že človeku aspoň zbyde radost s toho, že nemusí další den do práce… ;)
Letenka se dá vyměnit, nebo je potřeba koupit novou, bez náhrady?
[2] Mně jen posunuli čas na nejbližší let, ale jestli je to běžný postup nevím. Asi jo. Taky nevím, co by se dělo, kdyby tam neměli volné místo.
Hrnuli by to místo, dokud by se neobjevilo. Mně na PHL-BOS dali ca do 4. dalšího letu (věci odletěly o pár hodin dřív, taky docela mazec).
Navigace v USA je všeobecně perfektní. Když si vzpomenu, jak jsem coby nezkušený řidič s přítelkyní jel do Milwaukee na letiště koupit letenky – cestou tam ani zpátky jsme jedinkrát nezabloudili, na letišti jsme šli přímo.
Projeli jsme pak celý USA od Velkých jezer až do Kalifornie, ale řeknu vám, po těch 5000 kilometrech v kuse jsem si na Prahu stejně netroufal.