Cestovní Václavák

Až více než tři týdny po svém příletu na americký kontinent vydávám slibovaný druhý díl Prvních dojmů z USA. Skoro přesně tak dlouho mi totiž trvalo, než jsem zcela náhodně našel své úvodní poznámky z New Yorku. Musím říct, že na některé věci už se teď dívám trochu jinak a také život tady v Californii se od toho newyorského liší, i tak se ale pod vše uvedené bez obav podepíšu.

McDonald's poblíž Times Square dobře střežený NYPD.

Pojďme to vzít zase v náhodně seřazených bodech:

• Jedno z největších překvapení, které jsem v New Yorku zažil, bylo zjištění, že se tu dá vyžít relativně levně. Když si člověk probere některé základní životní potřeby (jídlo, pití, oblečení, drogerie), zjistí, že všechno se tu dá sehnat za stejnou cenu nebo i levněji než v Česku. Samozřejmě si nebudete ani náhodou vyskakovat a je potřeba počítat s vyšší cenou ubytování, dopravy a služeb, ale třeba „plnohodnotný“ oběd v čínském samoobslužném bistru jsem si dal v New Yorku za neuvěřitelných $2,5, což je cena, kterou byste asi i u nás hledali marně. Suma sumárum, pokud nepočítám cenu letenky, samotný týdenní pobyt v New Yorku je určitě levnější než pobyt ve většině evropských metropolí.
• Amerika JE země hamburgerů. Abych byl přesný, je to země fast-foodů. Těhle prodejen rychlého občerstvení je tu až neuvěřitelně mnoho a lidé jsou zvyklí je využívat. Kdykoliv se v New Yorku rozhlédnete kolem sebe, uvidíte několik lidí, kteří pochodují se svým junk-foodem do kanceláře, domů nebo do parku. To je mimochodem další místní specialita – hodně lidí tu konzumuje potraviny na lavičkách, u stolečků nebo na zídkách v parcích a zátiších.
• Američané jsou tlustí. V New Yorku jsem to pozoroval víc než teď v Californii, ale vzpomínám si, že opravdu snad 90 % tamější populace musí mít nadváhu. Když se ale podívám zpátky na předchozí bod, asi se není čemu divit. Co naopak v tomto kontextu překvapí, je bod následující.
• Lidé se tu „nestydí“. Před cestou do USA jsem čekal, že tu budou lidé hodně konzervativní, co se týče odhalování na veřejnosti. Jen vzpomeňte třeba na skandál, který vyvolalo jedno odhalené ňadro Janet Jackson. Místo toho jsem ale zjistil, že opak je pravdou. Lidé (mám teď na mysli hlavně dívky a ženy) tu chodí často odhalení více než odvážně, a to i v případě, kdy rozhodně nemají ideální míry. Někdy je to sexy, často ale taky vyloženě nesoudné.
• Američané se víc smějí. Určitě to souvisí s již minule zmiňovanou přátelskou atmosférou a nejspíš v tom bude také trocha pokrytectví a pouhého zvyku, přes to všechno je mi ale sympatické, že se tu na sebe neznámí lidé navzájem často usmívají. Někdy téměř bezdůvodně, jindy cíleně (na malé roztomilé dítě apod.), každopádně k úsměvu často přidají i pozdrav a několik přátelských frází. Možná je to povrchní, ale mě to v takhle cizím prostředí dává pocit, že tu nejsem nikomu na obtíž. No schválně, dokážete si takové drobné úsměvy a bezdůvodné konverzace představit na ulici v Praze?

Nakonec přidávám ještě několik vyložených drobností, které mi uvízly na papíru:

• Lidé si tu nedávají ruku před pusu, když zívají.
• Americký úsměv je velice výstižné označení. Neviděl jsem žádného Američana, který by při focení nebyl schopný nasadit stoprocentně umělý úsměv.
• Přesto, že se často s USA spojuje žvýkání, mnoho lidí tu se žvýkačkou v puse nepotkáte. U nás je jich určitě víc.
• Každý tu má iPod.