Žiju a zítra budu zpátky v Praze
I když by se podle data posledního příspěvku mohlo zdát, že se mi v daleké krajině stalo něco nepěkného, mohu vás ujistit, že se mi nestalo nic. Jen se ukázalo, že dvě práce najednou, starání se o sebe, psaní osobního deníku, focení a psaní blogu nejdou tak úplně skloubit dohromady, stejně tak, jako psaní blogu a cestování mimo internetové přípojky.
I můj den má bohužel jen 24 hodin. (Mimochodem, přemýšleli jste někdy o tom, kolik byste byli ochotni zaplatit za jednu hodinu k dobru?) Každopádně, čas usednout zase k Cestovnímu Václaváku jsem si tak našel až teď, sedíc po čtvrt roce zase na letišti Newark v New Yorku (respektive New Jersey). Tentokrát jsem tu snad správně.
A co se se mnou dělo poslední měsíc a pár dní k tomu? Nejprve jsem do úmoru pracoval, abych následně mohl na poslední dva srpnové dny navštívit město hazardu – Las Vegas. Pak už děj dostal rychlý spád a odvíjel se ve směru San Francisco, Santa Cruz, Yosemite NP, Sequoia NP, Death Valley, Las Vegas, Grand Canyon, San Diego, Los Angeles, Santa Cruz, San Francisco, Chicago a New York. K tomu spousta zastávek, zážitků a stovky fotografií. A to už jsme zase v přítomnosti.
Na cestě jsem toho viděl tolik, že by to vydalo na celý blog (který už mám, tak doufejme, že ho ještě něčím doplním), z měst mi kromě úžasného New Yorku nejvíce učarovalo Chicago, které mi připadalo jako Manhattan na dovolené u jezera. O tom ale zase raději v samostatném příspěvku. Teď už se půjdu připravit na úmorný let, který snad vyústí v klidné přistání na Ruzyni zítra v 11.10 vašeho času. Bohužel sedím v economy class – business class mi nepřidělili ani když jsem jim jasně řekl, že mám dnes narozeniny. Prý je plná.
Skutečnost, že máš dnes narozeniny, mi počal oznamovat mobil již včera v noci (reminder se defaultně nastavuje na 15 minut před začátek události, tedy na 23.45), s dnešním ránem a celým dnem pak v tom pokračovalo jednou ICQ, dvakrát Skype, dvakrát Outlook a jednou nepřímo Tvá potenciální švagrová. Mno, když na tom všichni tak trvají, tož tedy přeji všechno nejlepší. A hlavně pohodové přistání zpátky ve starém světě.
To ale pochopitelně jen tak mimoděk, Jeníku ;)
[2] Od mistra mimoděků to nelze nebrat jako pochvalu :P
Tak v těchto místech (Yosemite NP, Sequoia NP, Death Valley, Las Vegas, Grand Canyon) muselo být fakt hezky. Nevložíš sem někdy nějaké fotky? pokud ano budeme moc vděční. Jinak gratuluji k narozeninám. :)